Domů » Obec » Symboly obce » Znak obce

Znak obce

Erb obce

Popis:
V kosmo děleném červeno-stříbrném španělském štítě (v horním červeném poli) stříbrná, rozkřídlená, kosmo dělená, syčící husa se zlatou zbrojí vpravo, v dolním stříbrném poli červená, kosmo dělená položená zavinutá střela.


O znakové privilegium městečko Tlumačov nikdyž nežádalo a tudíž jej ani neobdrželo. Současný znak pochází z novodobého období; návrh na znak obce byl vypracován teprve v roce 1995 na základě tohoto zdůvodnění:
Tlumačov náležel mezi poddanská městečka vesnického charakteru, která se nacházela pod přímou pravomocí a ochranou svého feudálního pána, z roku 1368 ve vlastnictví mocného rodu Benešoviců, kteří měli ve znaku červenou, kosmo položenou zavinutou střelu na stříbrném štítě. K tomuto vlivnému rodu náleželi i páni z Bechyně, z Dubé, z Kravař, z Dědic, z Doubravice, z Chotic, kteří však ve znaku měli stříbrnou zavinutou střelu na červeném poli. Genealogickou souvislost rozrodu lze však stěží dokázat.
Patronem kostela, a tudíž i celého městečka, byl a dosud je sv. Martin. Převedení jeho pečetního obrazu na znak je z heraldického hlediska obtížné, dílem chybné, i když jej v této podobě můžeme spatřit ve znaku města Hrochův Týnec. Ve znaku Frenštátu pod Radhoštěm je zobrazen sv. Martin jako biskup sedící na trůně se dvěma husami u nohou. Martin Toursu, křesťanský světec, narozený v Panonii, je oblečen buď jako biskup nebo jako římský voják s pláštěm, který se chystá rozetnout mečem. V obou případech bývá poblíž něho chromý žebrák. Husa, osobní atribut sv. Martina, u jeho nohou nepřímo označuje dobu jeho svátku (11. listopadu). Narativní cykly se vyskytují především ve francouzských katedrálách 13.-14. století. Jednotlivé scény se v hojném počtu nacházejí v renesančním umění severní Evropy (Anglie, Francie). Výtvarně je sv. Martin zobrazován buď při aktu pasování na rytíře (meč, štít, ostruhy), nebo svým milosrdným skutkem, kde dělí svůj plášť a jednu část klade přes ramena žebráka, jenž klečí vedle něj. Méně často je sv. Martin výtvarně pojat ve scéně, když se zříká svého vojenského povolání (stojí v první řadě vojska s křížem v ruce), nebo při Svaté mši, když u oltáře se nad jeho hlavou snesla ohnivá koule (symbol žhavé lásky) a andělé pokrývají jeho paže zlatými rukávy. Proto výtvarné a symbolické pojetí navrhovaného znaku městečka Tlumačova – při respektování heraldických zásad – vychází a vzniká spojením osobního atributu světce, tzn. husy, a rodového znaku feudálního pána, v jehož době se Tlumačov poprvé označuje jako městečko, tzn. za pánů z Benešova. Proto je štít kosmo rozdělen na dvě poloviny, kde horní (s atributem světce) je barvy červené a spodní barvy stříbrné, přenesené ze štítu pánů z Benešova a Kvasic. Červená barva horního pole symbolizuje ohnivou touhu po ctnosti, síle, triumfu a je symbolickou barvou odvážných a statečných rytířů a mučedníků. Křesťanství tuto barvu významově spojilo s mučednictvím, dobročinností, ohněm a láskou. Naproti tomu stříbrná barva spodního pole symbolizuje čistotu, čest, radost, právo a spravedlnost. Bílá, resp. stříbrná v kombinaci s červenou vyjadřuje odvahu.
Individuálním atributem sv. Martina z Toursu je husa, která rozkřídlená, kosmo dělená ve stříbrné barvě se zlatou zbrojí, je umístěna na horním červeném poli, čímž i v barvách symbolizuje čistotu, čest a dobročinnost světce – rytíře. V dolním stříbrném poli je červená, kosmo položená zavinutá střela – znak rodu Benešoviců.
Bílou husu na červeném štítě měl i český hraběcí rod Dejmů ze Stříteže, pocházející z Písecka, avšak jejich znaková, obecná figura nebyla rozkřídlená. Rozkřídlená bílá husa s červenou zbrojí zdobí modrý štít moravských pánů z Ludanic, kteří od poloviny 16. století měli v držení rovněž i městečko Tlumačov s příslušenstvím. Avšak co do významu husa sv. Martina není totožná s husou pánů z Ludanic. Kráčející husu měli v erbu rovněž Pechanové z Kralovic, vladykové z Cepu (1441), z Hoděčína (1447), z Květuše (1450) a další rody.
Rozkřídlená husa v horní polovině kosmo děleného štítu asociuje vzlet, resp. let hus, tzn. odlétání – doba tahu hus. Rozkřídlená křičící husa (pootevřený zobák) spolu se střelou asociuje jejich vyplašení, vzlétání a rozčílené kejhání obvyklé při lovu, což představuje podzim, a nepřímo se kryje, resp. poukazuje, na dobu svátku sv. Martina (11. listopadu).
Kreslený návrh a odůvodnění vypracoval restaurátor, mistr uměleckého řemesla p. Josef Klose.

Posudek znaku obce Tlumačov heraldickou komisí Parlamentu ČR

Předložený návrh znaku městečka Tlumačova vychází z historie městečka, je heraldicky čistý a nelze proto vůči němu vznášet odborných připomínek. Symbolizuje jednak patrona tlumačovského kostela sv. Martina, jehož kresbu nesly starší tlumačovské pečeti, jednak panský rod Benešoviců, za jehož držení byl Tlumačov poprvé nazván městečkem. I z estetického hlediska působí znak dobře a z hlediska praktického užití včetně zmenšení na hlavičkovém papíru obce vyhovuje. Proto doporučuji, aby byl návrh znaku (malého, běžného) předložen předsednictvu Parlamentu ČR – poslanecké sněmovně se žádostí o jeho udělení obci Tlumačovu.

PhDr. Ivan Štarha
člen heraldické komise
Parlamentu ČR