Do města Arkham se vypravilo 33 dobrodruhů, aby přišli a vyřešili záhady, které se tam dějí. Při nástupu do připraveného autobusu, každý účastník obdržel arkhamské noviny, kde byl seznámen s danou situací v tomto městě. Po příjezdu na místo přivítal dobrovolníky sám starosta města p. Petr Starosta. Ve městě vznikala spousta nevysvětlitelných záhad a řádily zde nadpřirozené síly.
Pro naše dobrovolníky to byla výzva a všichni se chtěli ihned pustit do řešení těchto záhad. Dobrodruzi byli vždy dopředu seznámeni jak zničit nadpřirozeného protivníka a jak se proti němu bránit. O dané situaci, která se ve městě Arkham děla, každé ráno informovalo arkhamské rádio, které všichni přítomní bedlivě poslouchali.
První den se v místě vyskytli vlkodlaci, proto úkolem dobrovolníků bylo, nasbírat co nejvíce stříbrných šipek a tím vlkodlaky zničit. Pro naše dobrovolníky to nebyl žádný problém a lehce si s tímto úkolem poradili. Další den byla informace v rádiu o řádících upírech ve městě, proto jsme se vypravili na Hostýn, odkud jsme si donesli hostýnskou svěcenou vodu, která na ně působí a případně upíry zničí. Cesta byla příjemná, i když místy vyčerpávající z důvodu velkého horka. Každý si načepoval vodu do připravené lahvičky, kterou si odnášel do Arkhamu, kde byla pečlivě uschována. Do Arkhamu přijela také doktorka z hygienické stanice, držitelka mnoha titulů MUDr. PUDr. Zorka Horká Dis, Fis, Cis, Czc. Žádala dobrovolníky o transfusi krve, z důvodu velkého výskytu upírů ve městě. Transfuse byla určena pro rodinu Petlahvových. Úkolem dobrovolníků bylo nasát injekční stříkačkou krev (obarvená voda) a vpravit ji nepozorovaně do připravené nádoby. Úkol byl opět úspěšně splněn. Rodina Petlahvových byla zachráněna a zaslala dobrovolníkům velké poděkování za pomoc. V Arkhamu se však stala pro nás velmi nepříjemná věc. Upírům nebylo úplně zabráněno proniknutí mezi nás a večer byli tři vedoucí pokousáni. Stali se taktéž upíry a zmizeli v místních lesích. Co teď? Přece je tam nemůžeme nechat? Ještě, že jsme si přinesli vodu z Hostýna. Podle instrukcí z rádia, voda naše vedoucí zachrání a vysvobodí. Do tamního lesa se vydaly skupinky po čtyřech, vybaveny vodou a baterkou. Proti baterce jsou upíři bezmocní, a jakmile na ně přímo posvítí světlo, nemůžou se hýbat. Vyrážíme. Všechno se v nás svíralo, ale důležité bylo zachránit vedoucí. Strašlivá proměna vedoucích nikoho neodradila. Všichni překonali jak strach z nich, tak z temného lesa a záchranná mise byla zdárně splněna a vedoucí vysvobozeni. Jsme opět všichni spolu šťastní a můžeme se vydat vstříc dalšímu dobrodružství.
Další den byl den, kdy se začaly objevovat zmizelé trosky lodí a letadel z Bermudského trojúhelníku. Bezmocní obyvatelé v městečku Arkham začali mít strach a začali bojovat proti sobě navzájem. V Arkhamu vznikly občanské nepokoje a rabování. Opět museli zasáhnout naši dobrodruzi a společně se pokusili o obnovu tohoto města, což se jim podařilo a místní obyvatele uklidnili. Následující den se městem roznesla zpráva, že po městě chodí ženy, které pouhým hlasem mění mysl lidí a mávnutím ruky dovedou lidem přičarovat ocásky. Abychom se těmto ženám „čarodějnicím“ ubránili, museli jsme se naučit spoustu magických formulí. Důležitá byla také záchranná formule Č,L,L,Č,L,L,T (čap, lusk, lusk, čap, lusk, lusk, tlesk). Poslední den před odjezdem dorazil do Arkhamu známý vědec Frankenstein z Berlína, který se svým týmem přišel na způsob vyřešení záhady města. Po cestě byl však přepaden a součástky na záchranný přístroj se mu poztrácely. Všichni dobrodruzi ihned vyrazili ztracené součástky hledat a pokusit se přístroj podle návodu sestrojit. Bylo zjištěno, že všechny záhady a nadpřirozené síly vznikají ve vstupní bráně města Arkham, proto tato brána tímto přístrojem musí být uzavřena. Všem dobrovolníkům se podařilo přístroj najít, sestrojit a společně všichni bránu uzavřeli. Tímto se v městě Arkham vrátilo vše do normálu. Město bylo zachráněno. Naše mise byla úspěšně splněna a to díky spolupráci všech členů.
Týden plný napětí, překvapení, radosti, legrace byl za námi. Byl to skvělý týden a ještě bychom v Arkhamu vydrželi a sledovali, jak se tam vrací vše k normálnímu, běžnému životu. Domov však volá a třeba nás budou potřebovat na pomoc někde jinde. Určitě se společně zase někde vypravíme. Těšíme se na vás.
