Den před svátkem všech Martinů, v neděli 10. listopadu 2019, se sešli dopoledne na náměstíčku občané Tlumačova a hosté u příležitosti Martinských hodů.
Přátelské setkání začalo krátce po 10 hodině, po skončení sváteční mše svaté v kostele sv. Martina. Přítomné pozdravil starosta obce, pan Petr Horka. Popřál všem krásnou neděli a dobrou chuť k nedělnímu obědu. Následovalo vystoupení žáků Arcibiskupského gymnázia z Kroměříže. Žáci se svým učitelem, panem Ševčíkem, k nám už jezdí několik let, ale určitě se nám jejich přestavení neomrzelo. Vždycky přijdou s něčím novým, i když legenda o plášti sv. Martina se opakuje každý rok. V posledních 3 letech i s příchodem Martina na bílém koni. Tato krásná tradice vznikla ve spolupráci s tlumačovským Zemským hřebčincem. Naše obec má možnost jako jedna z mála přivítat Martina na bílém koni a to doslova, ne v přeneseném slova smyslu, že začne sněžit.
Občané se zahřáli svařeným vínem, děti čajem. K zakousnutí bylo cukroví a koláčky.
Děkujeme Farnosti v Tlumačově za spolupráci při přípravě i průběhu akce.
V tomto roce jsme ukončili sobotní ochutnávku svatomartinských vín s husou. V roce 2007 jsme tuto tradici začali. Setkala se s velkým zájmem veřejnosti, kdy jsme ochutnávku vín (ne svatomartinských) dělali i na jaře. Postupně ale zájemců ubývalo. V minulém roce byl sál v klubu zaplněn jen na 40%, proto jsme se rozhodli, po poradě s vedením obce, ochutnávku s cimbálovou muzikou ukončit.
https://kistlumacov.rajce.idnes.cz/Martinske_hody_2019 .
Připomínka legendy o plášti
Martin prožíval svoji víru i v armádě. Podle legendy o jeho životě žil skromně, pokorně a dokonce ke svému otroku se choval jako k bratrovi. Martin byl jednoduše jiný než ostatní vojáci, což také dokazuje symbolický čin, díky němuž se stal tak známý. Došlo k němu v Amiensu u jedné z městských bran v roce 335 za jednoho velmi mrazivého zimního večera. Martin se tudy na koni vracel do vojenského tábora. U brány ho oslovil polooděný žebrák a prosil o almužnu. Protože u sebe Martin neměl ani peníze, ani jídlo, zprvu nevěděl, jak by člověku pomohl. Tu ho však napadla myšlenka: vzal svůj velký důstojnický plášť a rozdělil ho svým mečem napůl. Polovinu pak hodil žebrákovi třesoucímu se zimou, aby se aspoň trochu zahřál. Legenda dále vypráví, že Martin spatřil příští noc Ježíše, který byl oděn půlkou pláště. A uslyšel, jak Ježíš říká andělům: „Tímto pláštěm mě oděl Martin, který je teprve na cestě ke křtu.“ Tato Kristova slova znamenají to, co je napsánu v evangeliu: „Cokoli učiníš jednomu z mých nejmenších bratří, pro mě jsi učinil.“ Scéna dělení pláště patřila po celá staletí k nejznámějším a nejoblíbenějším světeckým motivům umělců. (zdroj internet)
Fotografie v galerii – Martinské hody
-
Martin na bílém koni