Již počtvrté připravilo KIS Tlumačov, nejen pro místní občany, poznávací zájezd zejména za historií států, které s naší vlastí sdílí hranice. Tentokráte jsme zamířili na sever, do Polska. Konkrétně do Solného dolu ve Věličce (Wieliczce) a do královského města Krakov (Kraków).
Na cestu jsme se vydali v sobotu 8. května 2010 v brzkých ranních hodinách. Něco málo po 11 hodině jsme dorazili v počtu 33 do Věličky na prohlídku Solného dolu. Ten patří k nejzajímavějším a nejznámějším turistickým objektům v Polsku. Věličský Solný důl je vzácnou památkou materiální kultury, jehož světová kultura byla v roce 1978 potvrzena zápisem do prvního světového seznamu kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Účastníci zájezdu si mohli během 2 hodin prohlédnout 22 komor propojených chodbami v celkové délce cca 2 km. Mohli jsme spatřit např. komoru Mikuláše Koperníka i s jeho solnou sochou, komoru Janowice se souborem solných plastik nazvanou Velká legenda, komoru Kazimíra Velikého s bustou tohoto polského krále. Asi největší dojem v nás všech zanechala kaple sv. Kingy s mnoha solnými sochami a reliéfy. V Solném dole bylo celkem teplo: + 14oC.
Na povrch jsme „vyfárali“ malým výtahem rychlostí 4 m/s, do kterého se nás mělo vejít 20. U nás Hanáků nemyslitelné.
Odedávna se do věličského Solného dolu sjížděli státníci, vědci a umělci. Každý rok důl navštíví více než 1 200 000 turistů ze všech konců světa. Teď jsou zde i stopy tlumačovských obyvatel.
Po prohlídce Solného dolu jsme se autobusem přemístili do metropole Malopolského vojvodství v jižním Polsku, města Krakova. Krakov leží na řece Visle, v nejužším místě tzv. Krakovské brány, která spojuje Sandoměřskou kotlinu s kotlinou Osvětimskou.
V Krakově na nás čekalo nábřeží Visly s dominantou Krakova – hradem Wawel. Dále to byl kostel sv. Ondřeje a kostel sv. Petra a Pavla. Byli jsme na hlavním a největším krakovském a součastně i největším středověkém náměstí v Evropě na Rynku Glówny s jeho neodmyslitelnými významnými budovami: Sukiennicí, Radniční věží , Mariánským kostelem a kostelem sv. Vojtěcha. Na prohlídce městem jsme mohli také vidět městskou Floriánskou bránu, jednu z mála zachovalých částí někdejšího městského opevnění Krakova Barbakan a druhou nejstarší univerzitu ve Střední Evropě (po Univerzitě Karlově v Praze) Jagellonskou univerzitu. Znavení celodenním chozením si většina z nás odpočinula v hospůdce u polského piva či nejznámější polské wodky Žubrowky (Zubří vodka) a byli i tací, kteří ochutnali něco málo z polské kuchyně. Určitě jsme ale všichni zkusili slaný preclík obwarzanki, který pekaři prodávali téměř na každém rohu v pojízdných stáncích.
Nedělní ráno 9. května 2010 nás sice přivítalo májovým deštíkem, ale ten nás nemohl odradit od projížďky elektromobily do židovské čtvrti Kazimierz. Od 14. do začátku 19. století byla samostatným městem ležícím na jih od Krakova, v jeho bezprostřední blízkosti. Po mnoho staletí se zde prolínaly dvě významné kultury – židovská a křesťanská. Většina z nás si prohlédla Starou synagogu i další historické stavby této čtvrti.
Pak už nás čekal „zlatý hřeb“ naší návštěvy v Krakově. Přestalo pršet a nic nebránilo spokojené prohlídce hradního komplexu Wawel a katedrále sv. Stanislava a sv. Václava. Byli jsme svědky Svatostanislavské náboženské slavnosti, což byl pro mnohé z nás nezapomenutelný zážitek.
V hradu jsou zpřístupněny královské komnaty s mnoha zachovalými gobelíny a dalšími historickými předměty.
Katedrální bazilika sv. Stanislava a sv. Václava (v Polsku jsme neustále, v dobrém slova smyslu, „naráželi“ na velmi úzce spjaté dějiny Poláků a Čechů) je polské svaté místo s velkým národním a historickým významem. Katedrála sv. Stanislava a sv. Václava je krásná stavba, v níž se i dnes konají mše. Zde byli korunování polští králové a mnozí jsou zde i pohřbeni, jako i svatí nebo další významné osobnost polského národa. Jako poslední je zde pochován poslední polský prezident Lech Kaczynski s manželkou. U jejich hrobu bylo i mnoho účastníků z našeho zájezdu.
Ve věži baziliky je umístěn nejznámější polský zvon Zikmund, který je od roku 1520 používaný jen u významných příležitostí.
Celý dvoudenní zájezd pro nás opět připravil pan PhDr. Pavel Kočí z Vzdělávací cestovní agentury z Kroměříže.
Blížící se 17 hodina znamenala, že je čas ukončit procházku krásným Krakovem a vydat se na cestu domů. Loučili jsme se neradi – nenaráželi jsme na jazykovou bariéru; všichni Poláci obvykle umí dobře anglicky, ale domluvili jsme se převážně česky. Polština a čeština jsou si velmi podobné. Poláci byli usměvaví, přátelští a tolerantní. Zase někdy v Polsku Do widzenia!
Fotografie v galerii – Krakov-Vělička-dvoudenní zájezd tentokráte do Polska
-
Hradní komplex Wawel v Krakově.