Projev starosty obce ze slavnostního podvečeru, který se uskutečnil dne 24.října 2008 u příležitosti státního svátku.
Vážení spoluobčané, dámy a pánové,
v dnešní den oslavujeme již 90. výročí vzniku našeho novodobého státu. Je to oslava zcela mimořádné události, o jejíž dosažení naši předkové usilovali po dlouhá staletí.
Jako každoročně nás vybízí ohlédnout se zpět a zkusit se poučit z minulých zkušeností.
Oslavovat a připomínat si tento den považuji za velmi důležité. Vracíme se tím ke kořenům našeho moderního státu, vracíme se k principům, na nichž vznikl, snažíme se pro sebe, pro naši současnost i budoucnost získat z minulosti co největší poučení a inspiraci.
Aby mohlo vzniknout samostatné Československo, tak museli mnozí naši předkové prokázat hodně odvahy a víry v sama sebe s tím, že řada z nich – zejména účastníci 1. světové války a legionáři, položili na oltář vlasti daň nejvyšší – svoje zdraví a život.
28. říjen je mimo jiné i velký symbol národního sebevědomí a už ten první 28. říjen v roce 1918 byl protipólem poraženectví, byl protipólem pasivity a nezájmu, byl zcela jistě svobodným zvednutím hlavy všech Čechů a Slováků.
Význam a symbolika těchto slov je navýsost aktuální i v dnešní době, pro kterou mohou být charakteristické přívlastky jako období celosvětové globalizace, čas konzumního způsobu života, nebo epocha ústupu tradičních životních hodnot typických pro náš národ jako je domov, rodina, či přátelství.
Možná se řada z Vás ptá, proč v tento den a v tuto chvíli – 90. let od vzniku Československa – v době relativního klidu a pohody, vzpomínám a vyzvedávám vlastnosti jako odvaha a sebevědomí, či právo a svoboda. Právě proto, že i v současnosti jsou tyto základní atributy lidského bytí víc než vzácné a nadmíru potřebné. Samozřejmě, že v jiné souvislosti a jiném smyslu než před 90. lety, nicméně pořád platí.
Každý z nás by měl v sobě najít dostatek osobní odvahy pro odsouzení a postavení se proti nesprávnému chování a jednání některých občanů, kteří nerespektují obecně platné předpisy a svým jednáním omezují práva nás ostatních.
V této souvislosti mám na mysli nešvary jako pálení odpadů, rychlou a nebezpečnou jízdu dopravním prostředkem v obci, poškozování veřejného či soukromého majetku, ale také vulgární chování některých osob včetně mladistvých, či dětí školou povinných.
Neměli bychom být také slepí a apatičtí vůči mezilidské nesnášenlivosti. Neměli bychom spoléhat, že to někdo vyřeší za nás nebo že se nás to netýká. Nikdo z nás nemůže dopředu vědět, kdy bude potřebovat zastání nebo pomoc od druhého. Svým jasným sebevědomým postojem bychom měli hájit svá práva a svobodu, a tak dávat mladé generaci dobrý příklad jednání a chování.
Právě mladá generace je lehce ovlivnitelná všeobecně medializovanými kauzami dokumentujícími korupci, násilí či mezilidskou nesnášenlivost, a může tak nabýt dojmu, že je vše dovolené, nic se neřeší, a že v životě lidském jsou jen práva a žádné povinnosti.
Od nepaměti však platilo, že práva a povinnosti musí být vyvážené, a že každý přestupek musí být potrestán. Typické potvrzení tohoto zaužívaného pravidla můžeme nalézt v románu z druhé poloviny 19.století ruského spisovatele Fjodora Michajloviče Dostojevského s názvem Zločin a trest nebo mohu uvést známý citát našeho prvního prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka:„Nebát se a nekrást“.
S odkazem na 28.říjen 1918 Vás vyzývám, abychom nepodléhali vlně pesimismu, závisti, podezřívavosti, či nedůvěry v sebe sama, která se v zemi šíří řadu let i díky naší vrcholné politické reprezentaci.
Svou důvěru ve vyřešení současných problémů naší země neopírejme o víru ve spásné myšlenky politiků, že něco bude zadarmo, ani o pomoc z vnějšku, například z Evropské unie, ale opírejme ji především o schopnosti, nadání a smysluplnou práci nás všech. Buďme hrdými a svobodnými občany České republiky.
Jedině to přinese naší zemi, našemu regionu a naší obci trvalou prosperitu.